Technické památky, související se středověkým dolováním


BLATENSKÝ VODNÍ PŘÍKOP

Důlní činnost, prováděnou v kterémkoli období provází významný fenomén - voda. Voda, vyskytující se ve většině podzemních děl komplikuje těžbu a nutí vyrážet dědičné štoly. Na druhé straně však byla voda, jako významný zdroj energie při pohonu vodotěžných strojů ve středověku nezastupitelná. Proto se v oblastech, kde jí bylo nedostatek budovaly dlouhé příkopy, náhony a rezervoáry.
Patrně nejznámějším dílem toho typu je tzv. Blatenská vodní příkop.
Blatenský rudní revír byl počátkem 16. stol zásobován ze dvou zdrojů - Blatenského potoka a Černé. S přechodem od rýžování k otevírání primárních ložisek a tím i prudkému rozvoji hornictví stranou od těchto zdrojů bylo nutno vybudovat náhradní zdoj vody.
V letech 1540-1554 byl proto blatenskými těžařskými společnostmi vybudván umělý vodní příkop o délce 12km a šířce místy až 2m. Příkop odváděl vodu z Črné, cca 2km západně od Božího Daru v nadmořské výšce 975m. Jeho trasa vedla okolo božídarského rašeliniště mírným spádem po vrstevnici přes Myslivny, Rážovnu, Bludnou, severní úbočí Blatenského vrchu (1043m.n.m.), Horní Blatnou (890 m.n.m.) a ústil do Blatenského potoka.
Stavitelem díla byl Štěpán Lenk.
Pro údržbu a kontrolu byly po celé jeho délce navršeny 1,5-3m široké náspy. Obě strany příkopu byly rovněž hustě osazeny smrky proti zavátí sněhem v zimě. Z téhož důvodu se rovněž některé úseky v zimě zakrývaly tyčovinou a smrkovými větvemi.
Na mnoha místech byl příkop regulován stavidly, hrázemi, a přepady. V případě vysoké vody se část odváděla postranními výpustěmi zpět do Černé.
Blatenský příkop přetínal celou řadu cest a rovněž potoků, proto na něm byla zbudována řada lávek, mostů a dřevěných přetokových žlabů. Některé části byly vyzděné či vydřevené a celoročně zakryté.
O jeho údržbu se staralo několik stálých dozorců, kteří vykonávali pochůzky po jeho březích a odstraňovali případné závady.
Blatesnký vodní příkop měl ve své době značný hospodářský význam. Zásoboval vodou řadu důlních zařízení, rýžoviště a mlýny, v případě požáru zajišťoval vodu na hašení. Jeho vybudování vedlo k prudkému rozmachu dolování na Blatenském vrchu, Jelením vrchu a Sněžné hůrce.

Přidělování práv na využívání vody vedlo v průběhu historie k celé řadě sporů mezi těžaři a rýžovníky z Božího Daru a Rýžovny (např. v l. 1564 a 1615).
V roce 1570 získala hornoblatenská městská rada výnosem Maxmiliána II: dědičné právo vybírat poplatky za provoz blatenského příkopu. Toto privilegium bylo potvrzeno r. 1613 králem Matyášem.
Ještě z minulého století jsou známy opakované spory mezi Horní Blatnou a obyvateli Rýžovny a Mysliven, kteří si z příkopu tajně zavodňovali své louky. O snaze přesného vymezení pozemků, přináležejících k příkopu svědčí celá řada kamenných mezníků na jeho obou stranách. Je na nich vytesáno písmeno E (=Erbwassergraben).
V polovině minulého století přestal blatenský příkop zcela sloužit důlním účelům. Byl ale využíván místními průmyslovými provozy a nadále sloužil jako zdroj vody pro případ požáru. Jeho majitelem se stala obchodní společnost vodního příkopu, založená v Horní Blatné r. 1872. Jejím předsedou byl vždy starosta města.. Jednotliví členové platili příspěvky podle rozsahu jeho využívání. Tento způsob spravování vydržel prakticky až do roku 1945.
Společnost zajišťovala rozsáhlejší opravy a údržbu, zejména v letech 1890 a 1920. Při poslední regulaci v r. 1920 bylo na trase příkopu registrováno 25 mostů, 12 přepadů, 1 odní převod a 40 lapačů štěrku a písku.
Po 2. sv. v. příkop pustnul a zvětší části zarůstal lesem a trávou.
Od roku 1998 dochází díky příspěvku Evropské unie Phare ke kompletní rekonstrukci celé jeho trasy. Většina délky příkopu je vydřevena, šířka činí cca 0,5m. Některé úseky, zejména u můstků a přepadů jsou vyzděny (viz foto). Součástí rekonstrukce bude také nová naučná stezka.

výdřeva koryta	můstek nad přepadem pod Bludnou	Rýžovna	pod Blatenským vrchem
vyzděná část koryta	úsek na železnou cestou	rekonstrukce pod Blatenským vrchem

Literatura: Burachovič, S.: NS Horní Blatná a Vlčí jámy.




MRTVÝ RYBNÍK

- zvaný též Černý, S od Abertam na území Božídarského rašeliniště.
- umělá vodní nádrž ze 16. století, vybudovaná pro potřeby báňských provozů ve Hřebečné a Abertamech
- podle pověstí jeho stavba dala vznik názvu obce Abertamy (Was machsst du hier? Aber Damm...)






POZŮSTATKY MLÝNŮ NA KOBALTOVU BARVU

- zbytky mlýnů z 16. stol na drcení a zpracování kobaltové rudy, těžené původně jako nežádoucí příměs stříbrných rud
- podle materiálů se tři mlýny nacházely na Blatenském potoce, jeden u Luhů a jeden v Hájích
- dnes patrné pozůstatky základů v údolí Černé a Blatenského potoka



VYSOKÁ PEC u ŠINDELOVÉ

vysoká pec

pohled zevnitř

informační tabule

---

- zpět -