Stručný nástin geologie západní části Krušných hor



Hlavní období geologického vývoje Krušných hor nastává při variském vrásnění v prvohorách. Z předprvohorních žul a sedimentů se vytvořily rulové klenby, oddělené mladšími přeměněnými horninami - zejména svory a fylity. Takto vytvořené pohoří bylo na konci prvohor prostoupeno tělesy hlubinných a žilných vyvřelin, z nichž nejdůležitější je takzvaný karlovarsko-nejdecko-eibenstocký pluton. Hlavní období tohoto plutonu probíhalo před 320 - 260 mil. let.
Geologické podloží západní části tvoří žuly karlovarského plutonu, které se zde vyskytují ve dvou typech. Starším jsou tzv. horské žuly (středně zrnité a hrubozrnné porfyrické biotitické granity), mladší jsou krušnohorské žuly, pronikající již zmíněnou horskou žulou zejména v centrální části plutonu mezi Nejdkem a Eibenstockem. Charakteristickým znakem krušnohorské žuly je greisenizace (=proces, při kterém díky horkým plynům z magmatických krbů dochází ke změně minerálního složení již utuhlé žuly.) Hornina je obohacena o další minerály - cínovec, wolframit, fluorit, apatit a další.
Graisenitové zóny byly již od středověku vyhledávány a těženy, zejména díky přítomnosti cínovce. Cínovec - nejvýznamnější ruda nejdecké oblasti byl v minulosti těžena nejen hlubinně, ale také rýžováním z náplavů zdejších toků, jak o tom svědčí, na mnoha místech dodnes patrné, rýžovnické kopečky - tzv. sejpy.
Graisenitové zóny jsou dnes vyhledávanými mineralogickými lokalitami. Zejména pro cínovec (krystalky až 1 cm velké), topaz, apatiti, fluorit, slídy a opál. Pozornost si zaslouží také wolframit, arzenopyrit, turmalín a též uranin.
Zajímavé jsou také žíly křemene s hojnými nálezy černého turmalínu.
Zdejší žula je zajímavá i z geomorfologického hlediska - zvětrávací tvary v podobě skalních hradů i izolovaných skal na vrcholcích a úbočí kopců. Mezi nejznámější a turisticky atraktivní lokalitu tohoto typu patří Dračí skály u Oldřichova. Pozoruhodné jsou též drobné erozní tvary při horním toku Rolavy. Vířivou činností vody se v obrovských žulových blocich vytvořily mělké misky - zárodky známých obřích hrnců.
Geologický vývoj Krušných hor probíhá nepřetržitě. Po neklidném období prvohor, kdy se Krušné hory zformovaly nastává období druhohor - vrcholy se zarovnávají a vytváří se tzv. vrcholová parovina. Povrch je dále snižován v třetihorách, kdy však vlivem tektonických pohybů (následky alpsko-karpatského vrásnění) dochází ke zdvihům a poklesům podíl zlomových linií, což se projevilo zejména na stupňovitosti dnešní stavby pohoří a vývoji sedimentace v podkrušnohorských pánvích. I drobné otřesy země jsou občas patrné (zejména koncem 80. let).
Nejmladším geologickým procesem, probíhajícím od posledního pleistocenního zalednění, je vývoj horských rašelinišť a vrchovišť, patrných zejména v okolí Božího Daru.

Zájemce o podrobnější informace odkazuji na seznam literatury






- zpět -