Vápencové doly na severu Dánska



Úvod:

V létě roku 2002 jsem měl možnost navštívit dva velké vápencové doly na severu Dánska, nedaleko od města Viborg.
Oba doly jsou zpřístupněny pro veřejnost, nicméně prohlídka probíhá bez průvodce. V pokladně vás pouze upozorní, že se nemáte vzdalovat mimo osvětlené chodby. Vzhledem k tomu, že v podzemí nikdo nehlídá a neveřejné části dolu nejsou prakticky nijak odděleny od části přístupné pro turisty, není nic jednoduššího než zakoupit si vstupenku a s patřičnou výbavou zde strávit průzkumem neoficiálních partií dolu celý den :-)
Citace z pokynů pro návštěvníky:
"The paths provided with electric light are safe to walk on, however unlit areas are potentially dangerous. You can get lost and in various places are deep holes"   :-)))


Monsted Kalkgruber

Historie hornictví v oblasti Monsted je stará více než 1000 let. První počátky jsou zmiňovány v souvislosti s příchodem křesťanství do Dánska. Tehdy vyvstala potřeba stavebního materiálu na stavbu kostelů.
Ideální materiál poskytovalo vápencové pohoří (trochu nadnesený výraz vzhledem k rovinaté poloze Dánska :-) Monsted.
Přímo v podzemí byla postavena pec na pálení vápna. V 19. století pak vyrostla velká vápenka v nadzemí (viz fotografie)
Ze zdejšího vápence bylo v průběhu historie postaveno více než 2000 kostelů.
Tyto stavební aktivity nastartovaly rozvoj vápencového průmyslu, který byl definitivně ukončen až v roce 1978.
Monsted se nachází cca 14 km od města Viborg, které bylo ve středověku centrem oblasti Jutland. V té době existovalo v Jutlandu 12 církví, konventů, klášterů. Biskup byl nakloněn stavbě nákladných domů, čímž do oblasti přilákal řadu významých osob. V 16. století, kdy Viborg zažíval velký úpadek, byla těžba v Monstedských dolech na vzestupu a kámen odtud byl dodáván na stavby po celém Dánsku.
V roce 1860, který je uváděn jako vrcholné období Monstedských dolů, bylo vytěženo 3000 vozů vápence.
V roce 1872 prodali tehdejší majitelé všechna těžební práva společnosti "Monsted Kalkvaerker", která se později stala části "De Jydske Kalkvaerker". Vápenec v té době již nebyl využíván jen jako stavební materiál. Jeho dodávky směřovaly do ocelářského a chemického průmyslu a rovněž do zemědělství. Nejméně kvalitní vápenec s příměsí křemene byl dodáván na stavbu cest.
Těžba vápence tehdy probíhala již po celý rok, v zimě v podzemí, v létě v povrchových dolech.
V roce 1953 byly zastaveny práce v dolech a o dva roky později i v povrchových lomech. Pálení vápna pokračovalo až do roku 1978, kdy byla těžba vánece v Monsted Kalkgruber definitivně ukončena.
V letech 1981 až 1997 vlastnil Monstedské Vápencové jeskyně houslista Anker Buch. Nejen on, ale i řada dalších umělců využívali vynikající akustiku zdejšího podzemí k pořádání koncertů. Během této doby se staly Monstedské Vápencové jeskyně jedním z center kulturního dění. Tato tradice zde pokračuje dodnes.
V roce 1995 byly až dosud přístupné jeskyně jejich majitelem uzavřeny pro veřejnost.
Znovuotevřeny byly až roku 1997, kdy celý podzemní komplex, včetně přilehlých 14 hektarů pozemků v nadzemí, koupil stát. Dnes spadá podzemí pod správu Dánské ochrany přírody.

Netopýři:
Monsted Kalkgruber slouží v současnosti jako zimoviště pro více než 5000 netopýrů. V době páření a vyvádění mláďat jsou doly pro veřejnost uzavřeny (16.3.-10.5. a 1.9.-31.10.)

Monsted Kalkgruber jsou otevřeny celoročně, ve velkých sálech s podzemními jezery se pořádají koncerty a multimediální projekce.

Celková délka chodeb (podle tiskových materiálů) činí 60 km (???), osvětlené a pro veřejnost tedy přístupné jsou chodby v délce 2km.

Zdejší podzemí je také využíváno pro dozrávání sýrů. V uzavřené části dolu dozrává po dobu 8 týdnů okolo 200 tun sýra z nedaleké mlékárny ve Vellev . Stálá teplota okolo 8 stupňů a realtivní vlhkost 98% vytváří optimální podmínky. Převážná většina sýrů je vyvážena do Německa.

Na závěr ještě adresa oficiálních stránek dolu:
monsted-kalkgruber.dk


FOTOGRAFIE - Monsted Kalkgruber:





Daugbjerg Kalkgruber


Narozdíl od Monsted jsou nedaleké Daugbjerg Kalkgruber mnohem menšího rozsahu. Díky tomu jsou i "civilizovanější" a tudíž pro montanisticky zaměřeného navštěvníka méně zajímavé. Jejich návštěva jsou (dle mého soudu) pro ryzího montanistu, odkojeného českým podzemím, vyhozené peníze.
Zajímavé mohou být pro děti, pro které je zde připravena řada pěkných a názorných expozic ohledně zkamenělin, netopýrů a historie (ve zdejších dolech před 200 lety ukrýval známý hrdlořez a lapka Jens Langkniv (anglicky: John Longknife) se svou skupinou).

Daugbjerg Kalkgruber jsou významným zimovištěm netopýrů (cca 7000 jedinců, 5 druhů).

Za zmínku stojí ještě pěkný lužní prales v nadzemí.

Oficiální stránky dolu:
daugbjerg-kalkgruber.dk


FOTOGRAFIE - Daugbjerg Kalkgruber:





Perlička na závěr:
Dánské slovo STOLLN neznamená i přes fonetickou podobu s německým STOLLEN štola, nýbrž VYHLÍDKA !   :-)))



- zpět -