Abertamský revír



Počátky abertamského dolování lze vysledovat již v roce 1529. Dolování se velmi rychle šířilo, protože již ve 30. letech je uváděno minimálně 8 důlních děl (např. na žílách Vavřinec, Šesti bratří, Stříbrná růže atd.). Některé z žil byly ve svrchních partiích velmi bohaté. Agricola klade Abertamy na druhé místo mezi stříbrnými ložisky své doby.
Povrchová ložiska však byla poměrně brzy vyčerpána, proto se započalo s hlubinnou těžbou. Té však bránila voda, proto byly nejdříve zakládány štoly v údolí Bystřice, které sledovaly některé z žil. První hlubší štolou byla Albrechtova. Roku 1533 se začalo s ražení dědičné štoly Vavřince Šlika, která roku 1558 dosáhla délky 1800m. Tato štola však nevyřešila odvodňování revíru, proto byla 40m pod její úrovní založena vodotěžná chodbice, na kterou se stahovala voda z dobývek. Odtud byla vodotěžným strojem čerpána na štolu.
Tento způsob odvodňování však nepřinášel kýžený výsledek, což se projevovalo dočasnými zátopami dolů.
Největší rozmach abertamského dolování trval cca 20let. Dolová zpráva z roku 1549 uvádí, že dolování upadá, i přes stále ještě značnou bohatost ložisek.
V 50. letech byla důlní díla pod úrovní štoly již zatopena. V 60. letech se razilo pokračování Albrechtovy štoly směrem za Rybí potok k Altenperku. K této lokalitě se razila i štola Jindřicha Šlika od Perninku.
V 70. letech dochází k velkému úpadku dolování v důsledku zařícení a následného zatopení většiny štol. V polovině 70. letech byla neschůdná štola Albert, koncem 70. let se zřítila štola Vavřinec. I přes plánovanou obnovu již k dalšímu většímu rozvoji těžby nedochází. Jako důvod je uváděna nedostatečná údržba štol, odchod cizích těžařů z revíru, roztříštěnost dolových podílů a velkých nákladech na hutnění rudy.


Přehled žil abertamského revíru:


Názevpřipomínánasměr, úklon mocnostvýtěžnostdosažená hloubka pod úroveň dědičné poznámka
Vavřinec (St. Lorenz Gottesgab) 1531h 6, 84o S 15-50 cm 25 483 kg --
Pánevní1537h 5-6, 84o S 5-13 cm 105 kg -málo významná
Šesti Bratrů 1533h 5-6, 56o S 10-25 cm 1525 kg 82m pod št. Vavřinec kobalt, stříbro, argentit, pyrit
St. Paulus Gesellschafter Gang 1533--247 kg 59m-
Stříbrná růže 1534h 6, 84o S 10-25 cm 455 kg 53m-
Reichelova1535h 7, 79o S -294 kg 11m-
Hrabě Mauritius -h 7, 75o S -751 kg 57m-
Sv. kříž 1559h 7, 85o S -422 kg 46m-
Duerre Schoenberger Gang 1540h 6, 56o S 10-13 cm 101 kg 38m-
Bohatý zvuk -h 4, 73o S -7 kg -málo známá
Mladý Jeroným -h 7, 66o S ----
St. Mathes der Schuster Gesellschaft 1536h 10-11 ----
Mladý Vavřinec -h 11 29 cm 130 kg 5m-
Společnost---14 kg --
Královská (Dušiček) -h 11, 89o Z 2-10 cm 0,9 kg 0m-
Velký Jeroným h 21, 81o Z --124 kg --
Římská říše h 10 --14 kg --
Bohatá útěcha h 1, 87o Z --441 kg -nálezy Cu rud
Boží pomoc h 9, 79o Z --514 kg --
Jiří-----nejsou známy podrobnosti
Jakub Greisen h 7 ----- " -
Ferdinandh 8, 81o Z -12-15 cm ---
Barbora-----žíla v SZ úseku revíru, nebyla vyřizována
Kryštof------ " -
Gabriel-----známa jen podle jména z novější doby


Ve zprávě z roku 1589 jsou uváděny další žíly, tehdy již nepřístupné - Michal, Sv. Jan v ráji, Samson, David, Horníci, Laskavá, Trnka a další.
Ložisko původně otevíraly štoly ražené z údolí Bystřice, které sledovaly jednotlivé žíly. Jejich počet není znám, protože byly zpravidla opuštěny po založení hlubší štoly. Nejvýše položenou štolou byla štola Dvanácti košů, která sledovala žílu Jáchymovu. Pod ní byla štola Římskoříšská a dále pod ní Albrechtova. Nejníže položenou byla štola Lorence Šlika, nazývaná též Vavřincova, která byla dědičnou. V dobách ústupu těžby v abertamském revíru kvůli problémům s vodou se začaly provádět kutycí pokusy na perninském úseku, zejm. v lokalitě zvané "Altenberg". V druhé polovině 16. století jsou zmínky o dolech Vizmutovský, Boží vůle, Nová naděje, spojené navzájem 120m dlouhou chodbou. K Altenbergu se razila štola Jindřicha Šlika.
Druhým úsekem byl, směrem na východ byl Zadní vršek a Seifenberg. Zpráva z r. 1589 zde uvádí žíly Milost Boží, Boží dar, Sv. Rudolf, Sv. Wolfgang, Sv. Jan Těšitel, Ptačí zpěv a Pernicklova. Vzhledem ke značné zavodněnosti úseku se kutací práce dostávaly do hloubky max. 12-16m. Pro odvodnění se zakládaly dědičné štoly v údolíé Bystřice, např. Novoroční a Mořicova, která byla nejvýznamější, roku 1577 dosáhla délky 790m a hloubky téměř 80m. Směřovala na žílu Boží dar. Velikost těžby v abertamském revíru lze jen těžko usuzovat, vzhgledem k tomu, že část vytěženého stříbra byla vyvážena do ciziny, aniž by byla zaregistrována královským výkupem. Podle zprávy z r. 1589 se získalo 26 532 kg stříbra. Skutečné množství však bylo pravděpodobně vyšší.




- zpět -